Patero o malých černých...

Každá správná dáma má mít doma alespoň jedny malé černé večerní. Ve skutečnosti jsem však zjistila, že každá jich má doma více než jedny... Jak řekla módní guru Anna Dello Russo: „Móda je múza a vy ji musíte svést. Noste oblečení určené na večer během dne, je to šokující! Nikdy nenoste oblečení, od něhož se v daný okamžik očekává určtý účel, ale šokujte. Večerní šaty nejsou pouze na večer a kožešiny nepatří pouze do mrazu.“ A je tomu tak, můžete si obléknout vaše oblíbené malé černé a doplnit je tak, že nebudou působit nikterak rušivě ani při běžném dnu v práci. Zároveň, opět díky kouzlu doplňků, je můžete vzít na večírek a budete za elegantní glamour divu. Malé černé se však nebojí ani kožených bund a v kombinaci s motorkářskými boty v nich můžete vyrazit na rockový koncert či festival.

1) Základem jsou černé šaty jednoduchého střihu, který bude lichotit vaší postavě. V zásadě platí, že klasický pouzdrový střih je elegantní a zároveň velmi sexy a sluší téměř každému typu postavy. Záleží pouze na správném řešení detailů a zejména materiálu. Pokud nejste spokojena se svými rameny, volte široká ramínka nebo i elegantní 3/4 rukáv (např. jako Monica Bellucci v koktejlkách Dolce Gabbana v reklamě na Martini Gold). Pokud jste drobné, spíše chlapecké postavy, využijte například korzetového detailu - propínání či výrazního vypasování v pase, které vám vytvoří onen žádaný efekt přesýpacích hodin.

2) Velmi důležitý je také materiál. Pokud jste štíhlé postavy, můžete si dovolit vrstvení, nabíraný lehoulinký šífón, lesklý satén, samet či metalické látky. Ženštějším křivkám bude však více lichotit splývávé hedvábí, přiléhavá svůdná krajka či matné látky.

3) Není v žádném případě pravda, že malé černé jsou nudnou klasikou, v nichž není možné zazářit. Vše je o doplňcích. Chcete působit extravagantně a hravě? Inspirujte se opět Annou Dello Russo a šaty doplňte výraznou čelenkou či kloboučkem (klidně ve výrazných barvách) a slaďte je s kontrastně zářicím psaníčkem a zajímavým párem bot. Výborně taktéž vypadají doplněné o bolerko (péřové, kožešinové, flitrové...) ve výrazném odstínu či jednoduše s masivní bižuterií: Pamatujte však, že buďto výrazný náhrdelník nebo prsten, či náušnice s náramkem. Všeho moc je škodí. Chcete být extravagantní, nikoli směšně přeplácaná.

4) Vyberte si však, zda hodláte šaty doplnit výraznými doplňky, či dechberoucím, výrazným make-upem. Obojí by totiž mohlo působit přehnaně, což - pokud se nechystáte na tématickou akci, kde je to předpokládáné (večírek ve stylu 30. let či silvestrovská party) - není vždy k dobru.

5) Malé černé nemusíte nosit pouze k večerním příležitostem. Pokud přes ně obléknete sako ve světle šedivé či béžové, balerínky a doplníte ležérní koženou kabelkou, máte ideální outfit vhodný do práce či školy.

Nečekaná setkání

Ach... jak ten čas letí! A co se vše mezitím událo... Až teprve nyní mám tu správnou, kouzelnou a klidnou chvilku k tomu, abych Vám popsala to nejzajímavější z posledních dnů...

Dnešní den je po dlouhé době takový, kdy si mohu vychutnávat čas pro sebe a být se svými myšlenkami. Což mi vlastně ale nevadí, neb je má mysl zaměstnaná tolika povinnostmi, úkoly a novými věcmi, že nemá čas šťourat se v minulosti. A to je zkrátka pro mne v tuto dobu k nezaplacení!

Minule jsem Vám psala, že jsem byla na dvou pracovních pohovorech... nu, jeden byl totálním fiaskem - byla jsem v šoku a vůbec se mi nezamlouvalo neprofesionální jednání, tudíž jsem pohovor po chvíli sama taktně ukončila. Druhý mne však téměř okouzlil" Ani nevím, zda to bylo prostředím krásné historické vily, v níž se konal, či elegantní dámou, která seděla naproti mně u stolu a pevným avšak velmi milým hlasem se mnou hovořila. Nyní tedy čekám na odpověď, tak mi držte palce! :)

Tak, a teď k tomu, co mně vlastně přinutilo si sednout k notebooku a svěřit se s něčím, co mi včera rozzářilo den a díky čemu jsem nejen odeslala článek do práce v Paříži (vedu malou rubriku v módním magazínu) o "little black dress", (mohla bych jej vlastně přeložený dát i sem, viďte... hmmm, tak později..), ale taktéž si dnes vybírám ty správné "malé černé" na večeři se svým novým kamarádem! Ach, on je naprosto úžasný, inteligentní, atraktivní, vtipný milý.... a je to gay. :D Naše seznámení bylo vskutku jako typické romantické cliché... Šla jsem zrovna z nákupu a cestou domů jsem si na Staroměstském náměstí v rámci vánoční nálady koupila svařené víno. A tak si vychutnávám onu vůni a příjemnou horkost... když v tom do mne vrazí vysoký muž natolik prudce, že si vínem poliju kabát! Vyletí ze mne leknutím a šokem pár italských nadávek (nevím proč, ale nadávám italsky, málokdy francouzsky) a ten mladík stojí přede mnou a rozrušeně se mi italsky omlouvá a trvá na tom, že mne jako omluvu pozve do kavárny, před níž stojíme, na (další) svařené víno. Přijala jsem a hned cestou zjistila, že se jedná o Čecha, který žil tři roky v Miláně a nyní se před pár měsíci přestěhoval zpět do Prahy. Dokonce se mi svěřil s tím, že se přestěhoval zpět kvůli zlomenému srdci (takže na útěku, stejně jako já?), další ,,náhoda", kterou jsme objevili a byli z ní naprosto v šoku (!!!) je, že zná mou bývalou kolegyni z práce (to když jsem za studií v Římě pracovala na poloviční úvazek v jedné modelingové agentuře jako bookerka), se kterou již však asi dva roky nejsme v kontaktu. ,,Ach, opravdu je to Ona? Ema, blondýnka, zasnoubila se a odjela za přítelem do Skotska...", ,,Nino, je to Ona, určitě je! Žije teď v Londýně a je vdaná! A úplně se to stydím říct, jak to zní trapně a až moc náhodně, ale Ona je tady na tři dny a zítra jdeme spolu na večeři a poté někam na party ještě s dalšími lidmi. Rozhodně musíš s námi, bude to překvapení!" Po tomto rozhovoru jsem se najednou cítila, jako kdyby jsem byla aktérkou v nějakém americkém filmu... Zároveň jsem cítila takovou radost! Konečně Praha začíná být nejen nádherým místem ke snění, ale taktéž velmi zábavným a akčním městem! Kdyby mě domů nehnala práce, dokázala bych tam s Florianem (tak se jmenuje) sedět až do noci. S číslem bezpečně uloženým v telefonu a domluvou na zítřejší večer jsem s úsměvem běžela domů.

Tak, teď už mi zbývá "pouze" vybrat ty správné šaty... Proboha, vždyť mi už zbývá jen několik hodin a já zde sedím v županu s kocourem na klíně! Jak já se nemohu dočkat dnešního večera! Těším se na nového kamaráda a hořím nedočkavostí kvůli setkání se starou známou Emou! Možná se zastaví i Paní malířka, která zvěčnila mou podobiznu... Už chybí jen má drahá Jeanelle a milovaný Pietro. (Třeba by se Florianovi líbil, hihi!) Určitě Vám co nejdříve napíšu své dojmy z dnešního večera... Cítím, že bude o čem psát! :)

Portrét

...Abyste vědeli, jak to vlastně vypadám... za portrét děkuji Zuzaně Osako. :)